Články

Každý ví, že peníze na stromě nerostou. Málokdo si ale uvědomuje, že peníze rostou jako strom. I kdybych u nově vysazeného semínka stál každý den s kýblem hnoje, dělal mu živý stín, zaléval ho svěcenou vodou z Vatikánu, na efekt času jsem krátký. Nehledě na to, jak příjemná by taková hnojová aromaterapie byla. S penězi je to stejné: Vlastní bydlení, spoření pro děti nebo spoření na důchod, to všechno jsou cíle, na které se z jedné výplaty jednoduše neušetří.

Lidé si mylně myslí, že nejdůležitějším faktorem pro tvorbu úspor je to, kolik peněz měsíčně ukládají. Daleko důležitější je ale čas. Čas, který uspořené peníze dostanou, aby se úročily - aby vydělávaly. Spoření má totiž stejné principy jako zahradnictví. Pokud chci velký strom, bude muset pár let růst. Možná pár desítek let. Ale bude stát za to!

Až budou lidé ovládat principy spoření a investování, život bude jednodušší. Ve zprávách nebudou případy, kdy rodiny s malými dětmi strádají a žijí na životním minimu. Kdy lidé odprodávají své domy, protože nedokáží plnit své závazky. Mají dvě práce a nevídají své rodiny a přátele, aby vydělali dost peněz. Děti trpí, protože se rodiče hádají. Často právě kvůli penězům. Taková je dnes realita.

Studenti a mladí lidé už vědí, že spoření se nevyhnou. Co ale nevědí je, že mrhají tím nejcennějším, co při tvorbě majetku mají: ČASEM. Často si představují, že nemá cenu spořit nízké částky, protože v budoucnu budou vydělávat mnohem více. Podceňují ale sílu času. Všeobecná poučka říká, že člověk by si z jakkoli malého příjmu měl 20 % odkládat na později. Čím déle začne člověk spořit, tím více musí odkládat. A ve většině případů, kdy se peníze nespoří, dojde dříve nebo později k zápornému zhodnocení peněz – k půjčce.

NEJSTARŠÍ STROM V ŽIVOTĚ

Stromem, který může nejdéle růst, je spoření na důchod. Všichni ví, že generace, která právě začala pracovat, už se důchodu nejspíš nedožije. A jestli důchod dostane, tak z něj určitě nevyžije. Muž s hrubou mzdou 25.000 Kč, kterému je dnes 25 let, do důchodu půjde podle kalkulačky MPSV v 69 letech, a dostane 6403 Kč.

Představa 50letého pracovního života zakončeného takhle hořkou odměnou, to rozhodně není filmový kus, který by ohrozil Twilight v žebříčku návštěvnosti. Stát 50 let pěstoval gigantický keř šťovíku, a hodně zhusta ho hnojil. Nebo vypěstoval krásný a silný strom, ale občan si ho může maximálně pohladit po vzoru Miloše Zemana v předvolebním spotu.

Každý má jiný standard, každý má rád jiné stromy. Nabízím modelové situace, jak by mohl vypadat průběh takového spoření na penzi v různých životních situacích. Velikost a síla stromu na penzi je ale v modelových situacích vždycky stejná: Cílem je do 60 let naspořit takový objem peněz, který zajistí možnost odchodu do penze bez ohledu na stát. Tato situace bude reprezentována rentou 15.000 Kč v dnešních cenách (takovou rentu lze čerpat z částky 4 000 000 Kč - v grafu 200 000 dolarů - pozn. autora).

JAK TO VYPADÁ V ČÍSLECH

Pěstování stromu budeme sledovat u 3 různých osob:

1) Student, který začíná spořit ve 20 letech, kdy měl první brigádu.

2) 35letý muž s mladou rodinou, jež začíná spořit, když se manželka z mateřské dovolené vrací zpět do práce.

3) 50letý otec, který děti již vychoval a vpustil do pracovního života a má nyní dost času věnovat se péči o zahrádku. Metaforickou i tu reálnou.

Hnojivo budou všichni používat stejné. V Česku krom Přemka Podlahy moc úspěšných zahrádkářů není (spíš hodně kozlů-zahradníků), inspiruji se tedy v zahraničí - indexem S&P 500. Jedná se o index akciového trhu v USA - ano, přesně toho trhu, který v roce 2007 prošel gigantickou krizí. Dnes je velmi nešťastný čas pro tento výpočet - a nebo ne? Pokud by Vás to zajímalo, do tohoto indexu (či podobných investic) lze uložit peníze i dnes. Prostřednictvím podílových fondů (nebo třeba nového penzijka). Abychom tedy byli korektní, vzhledem k povaze akciových trhů se jedná o investování, nikoliv o spoření. No a výsledek?

1) Dvacetiletý student, který začal investovat v roce 1973, by chtěl v roce 2013 mít na účtě 4 000 000 Kč. Na základě historických dat z indexu S&P 500 by musel měsíčně odkládat 73 dolarů, čili zhruba 1500 Kč.

2) 35letý muž, který začal odkládat peníze v roce 1988, by chtěl mít stejnou sumu. Musel by si z výplaty ukrojit celých 320 dolarů. Tedy 6 400 Kč.

3) 50letý muž začíná odkládat v roce 2003. Aby dosáhl stejné sumy peněz jako oba předchozí, musí měsíčně investovat už 1375 dolarů, tedy 27 500 Kč.

Ekonomové, finanční poradci, investoři, ale i laikové k tématu investování diskutují o všem možném: Jak se v daném horizontu vyvíjel kurz dolaru, japonského jenu nebo cena kůže svišťů v Jemenu. Jaký vliv měly krize, krachy, a prodejnost toho či onoho. Jak by se stejná částka mohla vyvíjet, kdyby byla investována jinam. Dělají stejnou chybu jako mladí lidé, kteří při tvorbě majetku podceňují sílu času. Soustředí se na tyto neklíčové faktory a zapomínají na ten nejdůležitější: Není důležité jak a kde, důležité je začít peníze odkládat a začít CO NEJDŘÍVE, ideálně teď.

Informací a polemik je přespříliš. Lidé, kteří čtou odborné články, jsou sami tak zmateni, že si spoření či investování raději rozmyslí, a neukládají peníze vůbec, nebo v menší míře. Pointa, kterou jsem chtěl ukázat laikům i ekonomům, je tato: Ať už se člověk rozhodne spořit kamkoli, důležitý je fakt, že rozhodnutí učinil, a jeho spojencem je čas. Pro ukládání peněz můžete využít jak akciový fond, tak třeba stavebko nebo penzijko, vždycky ale zjistíte stejný efekt - čím delší dobu chcete spořit, tím nižší bude vaše měsíční úložka. Porovnání ukazuje následující graf: